Ocenění v soutěži „Svět očima dětí“
Každý rok se naše Církevní základní škola v Kroměříži zapojuje do preventivně bezpečnostního projektu Svět očima dětí organizovaný Ministerstvem vnitra ČR. Cílem tohoto projektu je prevence sociálně patologických jevů a zvyšování informovanosti z různých oblastí prostřednictvím tvůrčí činnosti dětí. Letošní 7. ročník se zaměřil na tato témata: „Pomáhat a chránit nemusí jen policisté“, „Svět kolem nás aneb tolerance k druhým“ (1. kategorie: MŠ a 1. stupeň ZŠ), „Stalking – nechtěná pozornost“, „Extremismus – organizovaná netolerance“ (2. kategorie: 2. stupeň ZŠ).
I letos (už skoro tradičně) se nám v této dětské soutěži podařilo získat pěkné ocenění. Proto ve čtvrtek 24. 6. 2010 se vydali tři žáci, a to Marie Štěpáníková a Michaela Procházková ze 6. třídy a Jiří Kalmus z 9. třídy směr Praha. Maruška, jedna z oceněných, se ráda podělila o své zážitky:
„Když jsme se dozvěděli, že pojedeme do Prahy na vyhlášení soutěže „Svět očima dětí“, nemohli jsme ani dospat, až přišel 24. červen. V 5 hod. jsme se dostavili na nádraží a jeli jsme vstříc našemu krásnému hlavnímu městu. Cesta byla dlouhá, ale o zábavu v našem kupé nebylo nouze, proto nás překvapilo, že bychom měli vystupovat. Na hlavním nádraží jsme nakoupili lístky do metra a jeli jsme kam jinam než na Pražský hrad, abychom se pokochali katedrálou sv. Víta (zevnějškem, ta fronta se nám stát nechtěla J) a podívali se, zda-li je náš pan prezident doma.
Posléze jsme zamířili na Strahov, kde jsme se posilnili před výstupem na Petřín. Co bychom to byli za turisty, kdybychom nevyšlapali až do vrcholku „české eiffelovky“ a nerozhlédli se po stověžaté Praze. My holky měly ještě sílu a chuť, a tak jsme se navíc prošly v zrcadlovém bludišti. Za chvíli však byl čas a my museli jet na Vinohrady. Zamířili jsme do Národního domu, do nádherného Majakovského sálu. Celé dění provázel moderátor Vlasta Korec a my si během bohatého programu převzali za své 2. místo v audiovizuální kategorii za krátký film „Zajímavá známost“ v tématu „Stalking“ hodnotné ceny. S těžkými taškami jsme se dobelhali na „Václavák“ a pak na některé výstavy do Národního muzea, které jsme my, účastníci soutěže, měli zdarma. A tím náš výlet do Prahy skončil a my – chtíc nechtíc – museli jet domů.“
s. Zuzana Macečková












