Blog: „Mami, babi … paní učitelko?“
„Mami!“
Ticho.
„Mami… teda paní učitelko!“
Ještě větší ticho. A pak smích.
Když vás dítě omylem osloví jinak, než by „mělo“, vzniká z toho často nejhezčí moment dne.
Někdy nás žáci osloví mami, babi…
A jednou po hodině náboženství mě jeden žák důstojně a bezelstně oslovil:
„Otče…“
(Vážně. A zcela s přesvědčením.)
Co tím vlastně říkají?
Naše jména a tituly jsou pro děti jen jedna z mnoha orientačních pomůcek.
Když nás osloví mami, neznamená to, že nás považují za člena rodiny.
Znamená to, že jsme v tu chvíli v jejich světě někdo, komu důvěřují.
Kdo pomáhá.
Kdo naslouchá.
Kdo tam je.
A někdy prostě mozek jen přehodí výhybku mezi školní třídou a kuchyní doma. 😊
Co tím říkají nám?
Možná víc, než si uvědomují.
Tímhle „omylem“ nám děti často říkají:
- Cítím se tu bezpečně.
- Jsi mi blízká/ý.
- Přijímám tě jako někoho, kdo mě provází.
A tak když vás příště někdo ve třídě osloví „mami“, nebo dokonce „Otče“,
nezlobte se, že jste byli povýšeni na někoho jiného.
Možná je to jen způsob, jak říct: „Děkuji, že tu pro mě jste.“
Takových momentů máme ve škole spoustu. A většina z nich se nevejde do přehledu známek.
Možná o to víc stojí za zapamatování.
Děkujeme, že jste s námi.
Učitelka mezi řádky..
Blog „Mezi dětmi, mezi řádky“
Tvorba blogu je podporována nástrojem umělé inteligence, který pomáhá se strukturou a laděním textu. Každý text vychází z reálných zkušeností, obsah vychází z naší každodenní praxe ve škole a reflektuje hodnoty naší školy.
