„Jak zní slon? A jak se kreslí? V jedné hodině jsme to zkusili obojí.“

Když se spojí hudba, obraz a dětská fantazie, vznikne něco, co se nedá přesně změřit, ale rozhodně to má hodnotu.

Naši druháci a třeťáci měli besedu s ilustrátorem Františkem Valerem, se kterým naše škola spolupracuje už řadu let. Tentokrát jsme se nevydali mezi Indiány, ale do světa hudby.

Děti poslouchaly vážnou hudbu, poznávaly v ní různé zvířecí postavy – od tichého plížení kočky, přes krok velblouda a dupání medvěda, kukačku a zpěv slavíka, křehkost kanárka až po sílu slona.

A pak? Pak vzaly do ruky pastelky a pokusily se to, co slyšely, přenést na papír.

Byla to hodina, ve které se děti učily vnímat. Vnímat hudbu, emoce, obraz – a taky samy sebe. Kreslily podle toho, co cítily. A právě v tom je síla umění.

Ne každé učení musí být v lavici. A ne každá dovednost se měří testem.

 

Děkujeme panu ilustrátorovi i všem dětem za zážitek, který v nás ještě chvíli dohraje.