Třeťáci a dělení rostlin: když se učivo mění v mapu (a v týmovou hru)
Třeťáci se učili dělení rostlin aktivně: ve skupinkách tvořili myšlenkové mapy, diskutovali a hledali příklady z praxe. Společná práce jim pomohla učivo propojit, pochopit a lépe si ho zapamatovat.
Třeťáci si učivo o dělení rostlin tentokrát osvojili trochu jinak. Tentokrát jsme zvolili aktivní cestu: práci ve skupinkách, tvorbu myšlenkových map, diskuzi a hledání příkladů z praxe. A výsledek?
Učivo se dětem začalo skládat do souvislostí. Dávat smysl. A zůstat v hlavě.
Otázka na start
Jsou všechny rostliny stejné, nebo se nějak liší?
Přesně touhle otázkou jsme otevřeli nové učivo z oblasti „Živá příroda – dělení rostlin“.
Učení, které drží pohromadě
Děti společně skládaly velkou mapu toho, jak se rostliny dělí – podle stonku, místa růstu, užitku i rozmnožování. Každá skupinka měla svůj díl „rostlinné skládačky“ a musela se domluvit:
-
co je nejdůležitější,
-
jak to napsat stručně a srozumitelně,
-
jaké příklady se hodí,
-
jak to propojit, aby to dávalo smysl.
Najednou nešlo jen o to „vědět“. Šlo i o to umět vysvětlit a obhájit, proč něco patří právě tam.
Proč funguje práce ve skupinkách
Když děti učivo společně skládají do mapy, musí o něm mluvit. Vysvětlovat ho. Hledat příklady. A právě v tu chvíli se z „naučil jsem se“ stává „chápu to“.
Navíc si trénují domluvu, spolupráci i schopnost vytáhnout z textu to podstatné a shrnout to vlastními slovy. A to je dovednost, která se hodí všude – nejen v přírodovědě.
