Škola v přírodě, den čtvrtý: Z Hostýna rovnou do indiánské prérie – 24. 9. 2026

21.9.2026

Škola v přírodě, den čtvrtý: Setkání s opravdovým indiánem

Škola v přírodě | Rusava | 21.–25. 9. 2026

Dopoledne po škole, odpoledne po indiánsku

Den začal rozcvičkou a snídaní. Pak přišel kousek češtiny a kousek matematiky, protože ani na prérii se škola úplně neztratí. Ke svačině bylo křupavé pírko na cestu. A pak už začala ta pravá indiánská výuka.

František Valer a život indiánů

Navštívil nás František Valer a povídal nám o tom, jak indiáni doopravdy žili. Co všechno dokázali využít z přírody, aby přežili. Jak probíhal lov bizonů a proč z uloveného zvířete nepřišlo nazmar nic. Jak vypadal den indiánského dítěte a co všechno muselo umět, než se stalo dospělým. Co se jedlo, jak se vařilo, jak se stavělo obydlí a jak se v kmeni dělila práce.

Nezůstalo jen u vyprávění. Děti si mohly prohlédnout ukázky oděvů, bot, předmětů denní potřeby i zbraní. František s sebou přivezl také slabikář pro děti kmene Lakotů, který sám ilustroval. Slabikář, díky kterému se lakotské děti učí svůj vlastní jazyk. Návrat ke kořenům, jak to sám nazval. Jazyk se udrží tam, kde se ho učí děti.

Střelba z luku

A pak přišlo to, na co se všichni těšili nejvíc. Střelba z luku. Ukázalo se, že trefit se není tak snadné, jak to ve filmech vypadá. Ale soustředění, klid a rovná ruka udělaly své.

Hostina u velkého ohně

K obědu byl čirý pramen s nudlovými provázky a kuře v paprikovém oblaku s knedlíkovými polštářky. Po dopoledni stráveném s lukem zmizelo všechno do posledního sousta.

Odpoledne na hřišti

Po poledním klidu patřilo hřiště kmenům. Soutěžili jsme v družstvech a sčítali body. Došlo i na míčovou bitvu bizoních stád, přeskakování hadů z trávy a běh za kulatým sluncem, tedy na vybíjenou, švihadla a fotbal.

Večer byl pečený poklad táborového ohně s bramborami a sladkým ovocem a po něm ještě večerní program.

A co nás čeká zítra?

Ráno balíme kufry, vyhodnotíme celý týden, rozdáme odměny a výhry. Naposledy se sejdeme u polévky zemských pokladů a pak hurá domů. Bude se nám stýskat, ale těšíme se, až vám budeme mít co vyprávět.

Hau. 🪶

Škola v přírodě, den třetí: Modrý oděv, otisky prstů a indiánský karneval

Škola v přírodě | Rusava | 21.–25. 9. 2026

Včerejší hádanka je rozluštěná. Návštěva v modrém oděvu se znamením na hrudi, která stráží bezpečí všech kmenů, byla policie. 🚓

Beseda o bezpečí

Hned po snídani za námi přijela nprap. Ing. Barbora Balášová z oddělení prevence. Povídali jsme si o bezpečném chování, o dopravě i o tom, co na děti může číhat na sociálních sítích. Klidně, prakticky a bez strašení.

Pouta, štít a policejní auto

Pak dorazila hlídka Policie ČR z Bystřice pod Hostýnem. Děti si prohlédly pouta, štít, žebřík, zábrany na silnici i obušek a všechno si pečlivě vyzkoušely. Největší obdiv si ale vysloužilo policejní auto.

Došlo i na speciální brýle. Jedny ukazovaly, jak vidí svět člověk ovlivněný alkoholem, druhé člověk pod vlivem drog. Zkušenost, po které je najednou všem jasné, proč se za volant v takovém stavu nesedá. Následovalo kolo štěstí s otázkami a praktickými ukázkami a na závěr si každý vyzkoušel snímání otisků prstů. Ukázalo se, že žádné dva nejsou stejné, přesně jako my.

Limeriky po poledním klidu

Po obědě (polévka z drobných korálků a křupavý štít s bramborovým obláčkem a barevnou zahrádkou) a poledním klidu jsme hráli Limeriky. Družstva se navzájem učila krátké texty a předávala je dál. Chce to dobrou paměť, trpělivost a hlavně schopnost si naslouchat.

Mše svatá uprostřed prérie

Odpoledne přijela další vzácná návštěva. Náš pan ředitel Mgr. Petr Šiška a otec Bohumil. Společně jsme slavili mši svatou za naši školu, za žáky i za učitele. Chvíle ztišení uprostřed rušného dne udělala dobře všem.

Pak už se hřiště zaplnilo fotbalem, vybíjenou a švihadly.

Indiánský karneval

Po večeři (rýžový poklad Rudé skály) vypukl indiánský karneval. Masky, tanec, hry a soutěže. Kdo neviděl, neuvěří, kolik energie mají děti po celém dni na nohou.

Večer jsme zakončili pohádkou z Kmene Jitřního slunce a šlo se do hajan.

A co bude zítra?

Zítra nás čeká beseda s nefalšovaným indiánem. Těšíme se!

Hau. 🪶

Škola v přírodě, den druhý: Po stopách lesa a lovců bizonů

Škola v přírodě | Rusava | 21.–25. 9. 2026

Nejdřív slíbené rozluštění. Včerejší prérijní provázky pod červenou peřinou byly boloňské špagety se sýrem. Kdo hádal správně, může si připsat bod pro svůj kmen. 😊

Ranní probuzení bizonů

Den jsme začali indiánskou rozcvičkou. Orlí křídla rozhýbala ramena, bizoní dupot nohy, při plížení stopaře jsme se protáhli až ke špičkám a skok přes potok nás definitivně probudil. Na závěr přišla zkouška tichého stopaře: kdo vydrží nejdéle stát na jedné noze a nevydat ani hlásku?

Pohledy domů a výuka

Po snídani vznikaly pohledy domů. Jestli vám v nejbližších dnech přijde pošta z Rusavy, víte, kdo na vás myslel. Pak jsme se pustili do výuky, protože i správný indián se učí.

Les, který voní dřevem

Po svačině jsme vyrazili do lesa. A les nám toho ukázal hodně. Našli jsme shozené parohy, zahlédli čolka a prošli kolem složených kmenů stromů, kde krásně vonělo dřevo. Dělníci je právě odváželi na pilu, takže jsme viděli, jak práce v lese opravdu vypadá.

Kimovka s háčkem

Cestou jsme hráli Kimovku po družstvech. Háček byl v tom, že si děti musely názvy věcí zapamatovat až zpátky do penzionu. Tam kmeny daly hlavy dohromady a seznamy společně sepsaly. Tady se ukázalo, že jeden kmen si pamatuje víc než jeden bojovník.

Oběd Slunečního kmene

K obědu byla polévka z duhové zahrady a zlaté kuře Slunečního kmene s křupavými hranolky. Po takové procházce zmizelo rychleji, než by kdo řekl „hau“.

Lov bizonů a čelenky

Odpoledne patřilo lovu bizonů. Na hřišti se běhalo, uhýbalo i taktizovalo. Pak se tempo zklidnilo a vznikaly indiánské čelenky. Každá je jiná, stejně jako jejich majitelé.

Večer u indiánských příběhů

Večer jsme si povídali o tom, jak indiáni žili, zpívali jsme písničky a hráli další hry a kvízy. K večeři byl guláš Bramborového kmene s krajícem chleba.

A co nás čeká zítra?

Tentokrát hádanka pro vás. Zítra do našeho tábora zavítá vzácná návštěva z daleké osady. Nosí modrý oděv, na jejím oblečení se leskne znamení a jejím posláním je strážit bezpečí všech kmenů na všech stezkách. Kdo to asi bude? 🪶

Druhý den máme za sebou a těšíme se na další dobrodružství.

Škola v přírodě, den první: Z Hostýna rovnou do indiánské prérie

Škola v přírodě | Rusava | 21.–25. 9. 2026

Den první

Pondělní ráno patřilo batohům, nadšení a lehké nervozitě, jestli jsme opravdu nic nezapomněli. Žáci 2. a 4. třídy vyrazili na školu v přírodě a hned první den ukázal, že nuda letos nemá šanci.

Zastávka na Svatém Hostýně

Cesta vlakem a autobusem nás dovedla na Svatý Hostýn. Prohlédli jsme si baziliku a setkali se s otcem Bohumilem. Nechyběl ani nákup dárečků. Děti myslely na všechny, které jsme nechali doma, a výběr to byl opravdu pečlivý.

13 kilometrů ve sluníčku i v dešti

Z Hostýna jsme pokračovali po svých až do penzionu U Raztoky na Rusavě. Třináct kilometrů v nohách, chvíli ve sluníčku, chvíli v dešti. Počasí si s námi pohrávalo, ale nálada vydržela celou cestu.

Zrodilo se pět kmenů

Po příchodu jsme se ubytovali, vybalili a pak přišla ta pravá proměna. Letošní škola v přírodě se nese v duchu indiánů. Na prérii se od dnešního večera potkávají Zlatí indiáni, Rychlé šípy, Bílý bizon, Zlaté sovy a Kmen orlů. Každý kmen si vymyslel pokřik a pustil se do malování vlastního totemu.

Co se dá o indiánech zjistit za jeden večer?

Docela dost. V soutěžích kmeny luštily texty o životě indiánů. Dozvěděly se, proč se jim vůbec říká indiáni, co měli společného s Kryštofem Kolumbem, jak vypadala kanoe vydlabaná z kmene stromu nebo k čemu sloužila čelenka. Došlo i na tomahavk, mustangy, totemy a tajemné uzlové písmo kipu. A za každý úspěch putovaly do kmene body.

Indiánské desatero

Správný indián ale neumí jen běhat a luštit. Společně jsme si prošli desatero, podle kterého budeme celý týden žít: